Výtvarně-edukativní workshop zaměřený na výtvarné experimenty s výrazem

Workshop byl realizován v rámci projektu Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů pro preprimární a primární vzdělávání. Otevřeno, z. s., č. 05224730/1.

Partneři projektu

Autorka: Mgr. Jakub Havlíček

Garantka: PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.

Datum realizace: 25. 05. 2022

Anotace: Primárním cílem výtvarně-výrazového workshopu je prohlubovat u nastávajících učitelek a učitelů na 1. stupni základních škol tvůrčí a kreativní přístup ve výuce. Snahou je pracovat s nastavením oprošťujícím se od schematických a často (nejen pro 1. stupeň ZŠ) šablonkovitě opakujících se pojetí přejímaných z předcházející doby. Důraz je kladený na zážitkové aktivity nabízející jedincům prostor pro flexibilní myšlení. V rámci kurzu účastníci svá inovativní a originální řešení představují skrze výtvarné úkoly, jež na sebe nenásilně navazují. Napříč jednotlivými aktivitami se seznamují s akčním a performativním výtvarným přístupem (hra s vlastním výrazem – grimasa, mimika aj.), pracují s interpretací vizuálního uměleckého díla (analýza a zprostředkování obrazu), kresebně experimentují s autorským výrazem (práce se záměrnými limity), v neposlední řadě se zabývají plošnými výtvarnými a výrazovými prostředky (gesto, stopa, dotyk aj.). Účastníci workshopu se projevují rozmanitými způsoby, současně provádějí dialog o svém autorském záměru. Tvůrčí workshop se zaměřuje na současné výtvarné nároky dětí mladšího školního věku, současně dokládá oborový potenciál nesoucí formální i obsahové důležitosti uplatnitelné v praxi ve školním prostředí.

Klíčová slova (vzdělávací obsah): experiment, performance, akční tvorba, kresebný záznam, interpretace, interakce, výtvarné sebe(vyjádření), projev, tvůrčí stopa, gesto

Výsledky učení:

Hledat vhodné výtvarné a výrazové prostředky pro (sebe)vyjádření autorského záměru – návrhy a realizace hravých výtvarných činností zakládajících se na experimentálním prostředí.

Nacházet adekvátní možnosti zprostředkování (současného) umění dětem na 1. stupni základní školy, učit děti interpretovat a (přemýšlivě) reagovat na umělecká díla i běžné životní situace – poznávání a uvědomování si rozmanitých způsobů zprostředkování na 1. stupni ZŠ, porovnávání vyjadřovacích prostředků napříč různými uměleckými oblastmi – výtvarné umění, divadlo, tanec aj.

Stanovovat výtvarná zadání zakládající se na tvořivých činnostech s vazbou na mezioborovost – hledání průřezových témat a prolínání obory prostřednictvím rozličných výtvarných a výrazových prostředků.

 

Scénář workshopu – tvořivé činnosti studentů

V rámci výtvarně-výrazového workshopu se uskutečňují dílčí tvůrčí činnosti vztahující se k výrazu a jeho proměnám.

1) Rozprava nad (vlastním) výrazem

Zahajovacím momentem výtvarně-výrazového workshopu je rozprava nad tématem výrazu a jeho proměnami. Jak lze chápat práci s výrazem ve vztahu k běžným životním situacím? Jak s výrazem cíleně i nezáměrně pracovat? Kdy a kde všude se s ním můžeme setkat? V závěru vstupní debaty dochází k integraci do oblasti umění a hledání přímých spojitostí s výtvarným oborem.

Zadání: Reagujte na kladené otázky, vymezujte a charakterizujte výraz v obličeji (mimika, grimasa), práci s gestem, pohyb těla, postoj aj. Popisujte a vystihujte představený výběr na konkrétních případech. V souvislostech otevírejte verbální a nonverbální způsob komunikace, který s výrazem jako takovým souvisí. Pracujte s poznatky z jiných oborů a poukazujte tak na skutečnost, že přestože nemluvíte, jste schopné komunikovat, vyčíst rozpoložení daného jedince, jeho fyzický či emocionální stav. Uvádějte konkrétní případy (mluva, křik, pláč, objetí, uhození, bouchnutí do někoho či do něčeho aj.).

Projevy tvořivosti: flexibilní myšlení, vztah k běžným životním situacím, práce s poznatky z jiných oborů, demokratický přístup a svobodné vyjadřování, dialog, diskuze.

Metody: uvolnění, humorné momenty v procesu vzdělávání.

 

2) Tvař se a pojmenovávej – performativní etuda

První tvůrčí cvičení se soustředí na osvojování si různých výrazových poloh. Výtvarná hra se štafetovým nastavením klade značný důraz na procesualitu namísto samotného výsledku.

Zadání: Ztvárněte, znázorněte, předveďte libovolně zvolený výraz, ostatní účastnice na vlastní papír píší asociace, které se s daným výrazem pojí. Co představuje? Co říká? Co se vám vybavuje? S čím si ho pojíte? Jak konkrétní výraz pojmenovat?... Performativní přístup pracuje s autenticitou a svobodným vyjadřováním se. Při daném nastavení nedochází ke strachu z chyby, neboť úkol neprobíhá cestou „jediného“ správného řešení. Individuální tvůrčí projev se uskutečňuje v rámci skupinového nastavení. Opakující se rámec vždy věnuje pozornost sdílení vlastních myšlenek a komentářů, odkrývání a pojmenovávání, vyhodnocování aj.

Mezi často se opakující pojítka v souvislost s vyjadřovanými výrazy patří:

• Životní role
• Společenský význam
• Vztah
• Postavení (autoritativní, podřízené)

Mezi často se opakující pojmenování ztvárňovaných výrazů patří:

• Zamyšlení, naštvanost, neporozumění
• Údiv, překvapení, nadšení
• Odevzdanost, očekávání, přemýšlení
• Vyhodnocování (někoho, něčeho)
• Odevzdanost, marnost, ztracenost
• Znuděnost, snění
• Lítost, smutek, vzpomínání, rekapitulování
• Pomstychtivost, opovržení
• Bláznivost, šílenost, hravost

Projevy tvořivosti: uplatňování fantazie, zážitková aktivita, flexibilní myšlení, vztah k běžným životním situacím, integrační potenciál, zkoušení nového, procesualita, dialog, diskuze.

Metody: role playing, skupinová součinnost, uvolnění, dramatický přístup, diskuse.

 

3) Zrcadlo, zrcadlo pověz – experimentální kresebný úkol

V návaznosti na práci s vlastním obličejem a pojmenováváním jeho hraného výrazu dochází k překlopení do kresebného experimentu, který stojí na práci s limity. Studentky pracují s malým osobním kapesním kosmetickým zrcátkem a barevným fixem.

Zadání: Nakreslete fixem do zrcátka část obličeje, kterou vidíte. Přemýšlejte, jakou část vyberete a jak kresebný záznam výřezu obličeje na ploše zrcátka vypadá? Pracujte s tématem výrazu a zkoušejte nové variace autoportétu, řešte a dívejte se na problematiku z různých úhlů. Objevujte možnosti práce s limitem, kdy není možné lineárně ztvárnit tvář celou. Prezentujte své záměry, koncepci, komentujte formální podobu (výběr barvy aj.) i způsob ztvárnění (výběr části obličeje, práce s kresebnou linkou aj.), reflektujte, diskutujte.

Projevy tvořivosti: uplatňování fantazie, zážitková aktivita, flexibilní myšlení, vztah k běžným životním situacím, integrační potenciál, zkoušení nového, procesualita, dialog, diskuze.

Metody: skupinová součinnost, uvolnění, dramatický přístup, diskuse.

 

4) Kdo je Susan? – interpretace uměleckého díla

Účastnice výtvarného workshopu jsou konfrontované s reprodukcí vizuálního díla s názvem „Susan“, jejímž autorem je Chuck Close. Velkoformátové hyperrealistické dílo se zajímá o věrné a přesné zachycování lidské podoby. Vyznačuje se pečlivou kompozicí, zachycuje drobné rysy, texturu, stíny i odlesky, které vytvářejí dojem skutečnosti. Příznačný je též zájem o ostrost a hloubku v díle. Typickým rysem je zacházení s neutralitou a objektivitou v díle, kdy je vyobrazená postava bez emocionálního nebo významového zabarvení, důraz je kladen na přesnost a striktní zobrazení reality, spíše než na symbolický obsah.

Studentky se zajímají o analýzu díla, různé autorské cesty o ozvláštnění v záznamu skutečnosti. K jakému posunu zde dochází? V rámci skupinové diskuse objevují, analyzují a komentují.

Zadání: Prohlédněte si práci „Susan“ od Chucka Closeho. Co je hyperrealismus a jeho primárná znaky? Přemýšlejte na tím, proč je portrét ženy ztvárněný takovým způsobem? Co chtěl autor prací povědět? Na co reagoval a jakým způsobem to v portrétu zobrazoval? Jaký výraz zachycená žena má? Jakou roli mají nedokonalosti v portrétu (jizvy na pleti, popraskané rty, mastné vlasy aj.)? Pokuste se zachycený výraz popsat charakteristikou.

Projevy tvořivosti: volný i skupinový brainstorming, mind mapping, flexibilní myšlení, vztah k běžným životním situacím, integrační potenciál, dialog, diskuse.

Metody: skupinová součinnost, práce s informacemi a jejich vyhodnocování, diskuse.

 

5) Vyjádři „to“ gestem, stopou, dotykem … - expresivně orientovaná plošná tvorba

Závěrečná tvůrčí práce se soustředí na velkoformátovou expresivně orientovanou plošnou tvorbu s experimentálním přístupem. Studentky pracují dle vlastních preferencí ve vymezeném prostoru, volí individualistickou cestu s možnostmi párové či skupinové kooperaci, zabývají se možnostmi prolínání autorských záznamů a s tím související vazbou mezi nimi.

Zadání: Na velkoformátovém papíru umístěném centrálně na podlaze ateliéru si najděte místo, které vám vyhovuje a kde se cítíte dobře. Pomocí nabídnutých (kresebných, malebných, kombinovaných aj.) prostředků experimentujte s uměleckými technikami a pracujte s výtvarnou výrazovostí, expresí, gestem, stopou, dotykem. Přemýšlejte a zabývejte se vybraným prostorem, materiály, interakcemi, podněty aj.

Projevy tvořivosti: tvořivé prostředí, experimentální nastavení, interakční potenciál, rozmanitost tvůrčích přístupů, autentický individuální projev, arteterapeutické pojetí, výtvarný dialog, součinnost.

Metody: uvolnění, akční gestická kresba/malba, experimentální malba, využití neobvyklých nástrojů a materiálů pro výtvarnou činnost, kooperace ve dvojici, skupinová práce.

 

6) Reflexe workshopu

Popřemýšlejte, nad dílčími úkoly a jejich tvůrčí podstatou. Jakým způsobem jste se během workshopu projevovali a které technické přístupy jste vyzkoušeli? Jaké výtvarné či výrazové prostředky daly příležitost k tomu být tvořivý?

V jaké části výtvarně-výrazového workshopu jste měli možnost tvořit nevšedně, originálně, a neotřele?

Co jste během tvůrčího setkání nabyli? Co jste se naučili?

Je možné s nastavením workshopu pracovat i na 1. stupni základní školy? Jakým způsobem případně přizpůsobit nastavení pro prostředí daného stupně školy? Jaké fáze a v čem mohou být pro dítě prospěšné, přínosné a obohacující?