Experimenty s prostředky umění instalace pro studující oborů učitelství pro MŠ a učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Workshop byl realizován v rámci projektu Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů pro preprimární a primární vzdělávání. Otevřeno, z. s., č. 05224730/1.

  

Partneři projektu

 

Autorka: Mgr. Monika Plíhalová

Garantka: PhDr. Věra Uhl Skřivanová, Ph.D.

Datum realizace: 16. 1. 2023

Anotace: Cílem workshopu je rozvíjet tvořivost budoucích učitelek a učitelů v mateřských školách a na 1. stupni základních škol a jejich obecné pedagogicko-psychologické kompetence. V rámci workshopu studenti objevují vlastní výtvarný nápad při plnění řetězících se výtvarných úloh. Výtvarně zaznamenávají, jak na ně působí budova pedagogické fakulty. Vytváří pocitové a akustické mapy, zpracovávají průzkumné výtvarné deníky. Experimenty vyústí ve výtvarnou instalaci v prostředí ateliéru. Koncepce workshopu vychází z potřeb dětí v MŠ a na 1. stupni ZŠ. Ukazuje možnosti, jak lze zážitkovou a humornou formou naplňovat vzdělávací cíle a zprostředkovávat obsahy výtvarného oboru.

Klíčová slova (vzdělávací obsah): výtvarný nápad, experiment, výtvarný deník, umění instalace, smyslová citlivost, tvořivost

Výsledky učení:

Popsat a objasnit způsoby zprostředkování umění dětem v mateřské škole → zprostředkovat umělecké koncepty dětem na základě kontaktu s materiálem a výtvarných experimentů v prostoru.

Objasnit základní pojmy, myšlenky a fakta z oblasti výtvarné kultury a výtvarného umění → objasnit specifické výtvarné vyjadřovací prostředky uplatněné v umění instalace.

Tvůrčím způsobem transformovat umělecký obsah do výtvarné činnosti pro předškolní vzdělávání → navrhovat náměty výtvarných činností inspirovaných uměním; plánovat výtvarné úkoly inspirované uměním instalace.

Formulovat zadání experimentálních tvůrčích úkolů s prvky hry a humoru → experimentovat s výtvarnými vyjadřovacími prostředky a navrhovat výtvarné hry pro děti jako obměny výtvarných aktivit z workshopu.

Zkoumat výrazové možnosti linie, plochy, barvy a materiálu v plošné tvorbě (kresebné, malířské a grafické) a využít je pro vyjádření vlastního tvůrčího záměru → ve vlastní tvorbě vyjádřit pomocí linií, tvarů, barev a vlastností materiálu vlastní zážitky z vnímání prostoru budovy fakulty; využít expresivních účinků barvy.

Uplatnit kreativní přístup, experimentovat s výtvarnými prostředky bez obav z neúspěchu, vyjádřit a rozvinout originální nápady a vést dialog o svém autorském záměru → nacházet vlastní nápady pro výtvarnou tvorbu, diskutovat je ve skupině a uplatňovat je při vytváření instalace.

Doprovodit vlastní tvorbu verbálním komentářem, objasnit tvůrčí myšlenky, vysvětlit souvislosti mezi vlastním výtvarným výrazem a projevy výtvarné kultury → reflektovat tvůrčí činnosti realizované v rámci workshopu, zhodnotit možnosti využití získaných poznatků při výtvarných činnostech v mateřské škole.

 

Scénář workshopu – tvořivé činnosti studentů

Aktivitám předchází krátká úvodní rozprava o tvořivosti ve výuce výtvarné výchovy. Studující učitelství pro MŠ jsou dotazováni na různé překážky, kterým čelí při plánování výuky s cílem rozvíjet u dětí tvořivost. Zmiňují, že je pro ně těžké především zvládnout výuku organizačně, zajistit zapojení všech dětí, opatřit různé pomůcky a materiály. Jsou vyzváni, aby o tvořivé výuce výtvarné výchovy během workshopu uvažovali.

1) Úvodní motivace – změna perspektivy

Studenti se zapojují do netradičně pojatého brainstormingu a vymýšlí náměty pro výtvarnou činnost. Nápady sdílí při společné hře, při které si předávají kamínek.

Zadání: Cílem hry je představit si budovu fakulty novýma očima. Předávejte si v kruhu kamínek, který mění perspektivu v nazírání na svět kolem nás. Pokaždé, když se Vám kamínek dostane do ruky, máte za úkol vžít se do nově přidělené role, a v první osobě popsat, jak vnímáte budovu ze změněné perspektivy. Až skončíte s imaginací, vymyslete novou roli a předejte ji i s kamínkem někomu dalšímu.

Při hře si můžeme představovat např. perspektivu:

pana vrátného, který budovu večer zamyká;

studenta před těžkou zkouškou, studenta výtvarné výchovy, studenta, který se nudí, či uchazeče o studium či absolventa pedagogické fakulty;

údržbáře či instalatéra, kteří zkoumají „vnitřnosti“ budovy;

neživé věci – např. zrcadla na toaletě či obrazu v galerii;

zvířat – např. myši, která může budovu dokonce i ochutnat, nebo mouchy, která vletěla oknem.

Projevy tvořivosti: vymýšlení námětů, vizuální představivost, fantazie, humor, hra, divergentní myšlení, verbalizace vizuální představivosti, nekonvenční uvažování.

Metody: brainstorming, změna perspektivy, hra s kamínkem, sdílení nápadů ve skupině, vymýšlení příběhů, vžívání se do role, komunikace v kruhu, práce s fantazijním námětem, hledání jiné varianty téhož, různých způsobů řešení úkolu.

 

2) Tvorba pocitové mapy – Jak na nás působí budova fakulty?

V druhé tvůrčí fázi workshopu studenti vytváří kognitivní či pocitové mapy budovy. K dispozici mají původní plánek budovy navržené v roce 1921, v rámci aktivity si tedy připomínají i historii budovy na Klatovské třídě, která je zajímavým architektonickým objektem. Plánek půdorysu a historické fotografie budovy jsou dostupné na stránkách Plzeňský architektonický manuál: https://pam.plzne.cz/objekt/c3-1736-budova-ceskoslovenskeho-statniho-realneho-gymnazia

Zadání: Prozkoumejte historický plánek budovy. Zamyslete se, jak rozvržení místností vypadá dnes. Vybavte si pocity a vjemy, které se Vám pojí s konkrétními místy v budově. Použijte pastelky, abyste je do plánku barevně a kresebně zaznamenali. Kde je více hluku, napětí? Kde naopak více klidu? Jaké vůně na nás v budově působí? Jak se zde cítíme? Podle čeho se orientujeme? Vytvořte si vlastní pocitovou či kognitivní mapu. Uvažujte, jak různé pocity a vjemy zachytit. Můžete připojit i psané poznámky. Váš tvůrčí přístup porovnejte s ostatními.

Projevy tvořivosti: záznamy pocitů a vjemů s využitím představivosti a fantazie, originální přístup při zpracování mapy, verbalizace vizuální představivosti, reflexe každodenní zkušenosti, reinterpretace různých situací života na fakultě – změna perspektivy, flexibilní myšlení, humor, projevy empatie.

Metody: hledání námětu, kognitivní a pocitová mapa, využití expresivních účinků barvy a linie, objevování vizuálních znaků, porovnání tvůrčích přístupů, ověřování komunikačních účinků výtvarné práce, reflektivní dialog.

 

3) Smyslová procházka – průzkumný deník

Cílem aktivity je prozkoumat budovu fakulty různými smysly a pořídit sérii kreseb, které vystihují tento prostor. Aktivita je zaměřená na sbírání námětů a nápadů k další výtvarné tvorbě. Kresby je možné vnímat jako přípravné skici pro hlavní aktivitu tohoto workshopu – výtvarnou instalaci. Studenti kresby zaznamenávají do papírového leporela, které se jim stává „průzkumným deníkem“.

Zadání: Projděte se budovou fakulty a vnímejte ji z jiné perspektivy. Prozkoumejte ji různými smysly. Při Vašem zkoumání prostoru pořizujte skici do papírového leporela – zaznamenejte vůně, zvuky, chuťě, hmatové vjemy. Vytvářejte různé akce, které Vám umožní vnímat budovu intenzivněji. Zavažte si oči a požádejte kolegu, aby Vás budovou provedl poslepu. Ohmatejte různé nalezené struktury. Očichejte prostor, otevřete okno a nadechněte se čerstvého vzduchu. Na chvíli vyjděte ven a vnímejte změnu teploty. Podívejte se na prostor z podřepu. Představte si, že jste moucha a vyletěli jste na skříň. Atd. V deníku se mohou objevit abstraktní i figurativní záznamy (např. záznamy pocitů, akustických vjemů, ale i kresby detailů, pohledů do interiéru). Pokud je to třeba, můžete deník doplnit i psanými poznámkami.

Projevy tvořivosti: zobrazení pocitů a vjemů s využitím představivosti a fantazie, variace kreseb, kresebné experimenty, uplatnění různých smyslů při výtvarné tvorbě, zkoumání prostoru z jiné perspektivy, záznamy vlastních nápadů, hledání různých variant řešení úkolu, vytvoření autorské knihy.

Metody: objevování námětů k výtvarné tvorbě, průzkumný výtvarný deník, mapování prostoru různými smysly, výtvarné vnímání (zkoumání struktur, barev, detailů, pohledů do interiéru, jiných než vizuálních vjemů), spolupráce ve skupině, práce v terénu – pohyb v prostoru fakulty, výtvarná akce, výtvarná řada (série kreseb), reflektivní dialog, aktivní naslouchání.

 

2) Představení inspiračních východisek v umění

Studenti vyslechnou krátkou prezentaci o výtvarných prostředcích umění instalace. Seznámí se s některými výrazovými možnostmi, které budou později moci uplatnit v rámci jejich vlastní tvorby:

• užití tvaru

Karel Malich (1924-2019) – převedení kresby do prostoru pomocí drátů, zobrazování neviditelného, vyjádření toku energií pomocí abstraktní tvorby. Inspirativní je např. dílo Kavárna - Sedím, dívám se, pootočil jsem hlavu (1979-83), které je ve sbírkách Národní galerie.

Odkazy na další zdroje a obrazový materiál:

https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/316/PRIBEH-CARY.html

https://sophisticagallery.cz/autori/malich-karel

• uplatnění vlastností materiálu, zapojení pohybu

Susanna Fritscher (1960) využívá ve své tvorbě plasty, fólie, závoje nebo nitě, které zavěšuje do prostoru. Když divák prochází instalací výstavy, jemně svým pohybem rozechvívá transparentní a lehké materiály. Může tak lépe vnímat prostor kolem něj, všímat si vzduchu, který má nyní hmotnou strukturu a lesk.

https://susannafritscher.com/video-sound/#video-430652753

• využití barvy

Německá umělkyně Katharina Grosse (1961) maluje monumentální obrazy přesahující do prostoru. Tyto instalace bývají někdy označovány pojmem „expanded painting“ – jsou malbou, která opustila rám obrazu a přibližuje se soše či architektuře.

https://massmoca.org/event/katharina-grosse-one-floor-highly/

• využití světla

Inspirativní jsou např. instalace Jana Stolína (1966), které využívají světelné projekce, barevnosti i zvukových nahrávek. Minimalistické instalace reflektují prostor, ve kterém jsou umístěny, vtahují diváka do proměnlivého světa barev a zvuků, umožnují mu prostor prožít a vnímat z nové perspektivy.

https://galerie-plzen.cz/vystavy/vystavy-2022/stolin-dostalek-rouha

• zapojení zvuku

Švýcarský umělec Zimoun (1977) tvoří zvukové instalace z kartonových krabic, plastových pytlů, ventilátorů a dalších objektů. Jeho instalace vtahují diváka do prostoru pomocí překvapivých zvukových efektů.

https://www.zimoun.net/

 

4) Vlastní tvorba instalace – proměna výtvarného ateliéru

Cílem aktivity je vytvořit vlastní instalaci inspirovanou budovou fakulty. Při realizaci aktivity mají studenti k dispozici pestrou škálu materiálů, ze které si mohou vybírat. Na námětu se domlouvají ve skupině. Vychází z prostorových explorací, které realizovali v rámci předchozích fází workshopu.

Zadání:

Vytvořte instalaci na téma „Jak na mě působí budova fakulty“. Vyjděte z nápadů, které jste nasbírali během předchozích aktivit – budova může být místem pro setkávání, pro učení, zajímavou architekturou, prostorem, který je plný zvuků, vůní, hmatových vjemů, ale i emocí. Instalace by měla být završením a výsledkem vašich prostorových explorací.

Zkoumejte vlastnosti různých materiálů. Zkuste, co vše lze s materiálem dělat. Netkanou textilii lze rozstříhat, navěsit, zmuchlat, na silnější igelit lze malovat, můžete ho prosvítit barevným světelným zdrojem nebo ho umístit proti oknu, nastříhat z něj různé tvary. Je možné využít také kartony, provázky a dráty. Pokud chcete pracovat s barvou, máte k dispozici temperové či akrylové barvy, ale také projektor, pomocí kterého můžete vpouštět barevné paprsky do prostoru. Díky umístění přenosného reproduktoru můžete v instalaci využít zvuky. K instalaci využijte prostor ateliéru, můžete přemisťovat objekty, které zde najdete – stoly, židličky, paravan, stojany apod.

Jedná se o skupinovou práci. Domluvte se, jak každý z Vás přispěje k vytvoření instalace. Uvažujte ve velkém měřítku, instalace by měla diváka pohltit. Počítejte s tím, že divák může zkoumat instalaci z různých úhlů pohledu.

Ozvučení instalace:

Projevy tvořivosti: využití představivosti a fantazie – zobrazení pocitů, práce s asociacemi, zobrazení podnětů z různých smyslů, materiálové experimenty, vytvoření originální instalace, diskuze o tvůrčím záměru a různých variantách řešení úkolu, ozvláštnění prostoru, rozpracování výtvarných nápadů, ozvučení instalace.

Metody: diskuze o výrazových prostředcích umění instalace, ponechání možnosti volby – výběr námětu a materiálu (pestrá nabídka různých materiálů k tvorbě), materiálové explorace, spolupráce ve skupině, prostorová výtvarná tvorba, experimenty se zvukem, práce s velkým měřítkem.

 

5) Reflexe

Jak se původní nápady promítly do finální instalace?

Co z workshopu vyplývá pro praxi výuky v mateřské škole?

Co byl Váš tvůrčí záměr při společném vytváření instalace?

Jak hodnotíte spolupráci ve skupině?

Co jste se naučili o vlastnostech různých výtvarných materiálů?

Studentky při reflexi výuky otevřely především tato témata:

Fáze hledání námětu. Je přínosné výtvarné úkoly plánovat tak, aby měly děti dostatek příležitostí nalézt vlastní nápad a námět nejprve „prozkoumat“.

Pestrá škála materiálů. Možnost volby materiálů rozvíjí schopnost rozhodovat a využívat vhodné výtvarné vyjadřovací prostředky vzhledem k autorskému záměru. Překvapivé materiály mohou motivovat k tvorbě a výtvarné exploraci.

Vcítění se do budovy. Výtvarná tvorba nabízí příležitost uvažovat nekonvenčně o věcech, které nás obklopují, vyjádřit emoce či vlastní asociace. Tvorba instalace může zintenzivnit zážitky z prostoru