Uplatnění tvořivých kompetencí učitele ve výuce v mateřských školách a na 1. stupni ZŠ

 

Partneři projektu Tvořivost a otevřená mysl. Základní kompetence učitelek a učitelů pro preprimární a primární vzdělávání. Otevřeno, z. s., č. 05224730/1.

 

V rámci praxí v mateřských školách a na prvním stupni základních škol měli studující programů učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ možnost uplatnit tvořivé kompetence, které rozvíjeli v rámci projektu. Navazovali na realizované workshopy a inovované kurzy se studijní oporou v Moodle a tvůrčím způsobem koncipovali vlastní výuku. Plánovali výuku tak, aby rozvinuli tvořivost u dětí v MŠ a žáků na 1. stupni ZŠ.

Níže prezentujeme výňatky z příprav na výuku a reflektivních bilancí učitele, které nesou prvky tvořivého vyučování.

 

VÝTVARNÉ ČINNOSTI

 

Řeka

(autorka Tereza Mazancová)

Zadání výtvarného úkolu: Poslechni si skladbu Vltavu a představ si, jak vypadá řeka, co v ní žije, kudy protéká. Společně si takovou řeku vytvoříme. Jakou barvou můžeme řeku znázornit?… Představ si, jak se řeka kroutí a provázkem vyjádři pohyb vody… Najdi jakékoliv stavebnice z těchto barev a vytvoř s nimi část řeky… Voda často cáká kolem, vezmi si průhledné krystaly a kamkoliv umísti kapky vody… Ve vodě i kolem vody je mnoho věcí, rostlin a živočichů, pokud chceš, vezmi si papír a fixu a nakresli, cokoliv tě k vodě napadne, obrázek si můžeš vystřihnout a umístit k řece…Tady máš lupu, umísti ji na část řeky, která se ti nejvíce líbí a řekni proč.

Projevy tvořivosti: zacházení s výtvarnými symboly a znaky, nekonvenční zacházení s předměty, uplatnění fantazijních představ, řešení společné výtvarné práce, zapojení vlastních nápadů, zkoumání vlastností materiálů.

Metody: umění instalace, objektová tvorba, propojení hudebních a výtvarných činností – poslech Vltavy od B. Smetany; kombinování výtvarných prostředků, společná tvorba, rozfázování výtvarného úkolu, skupinová práce, pohyb v prostoru, hra, využití netradičních pomůcek pro výtvarnou tvorbu.

 

Červík na výletě

(autorka Kateřina Bokrová)

Zadání výtvarného úkolu: Představ si, že jsi malý červík v trávě a chtěl by ses vydat někam na výlet. Nacházíš se někde na paloučku, kolem tebe je několik stromů, na kterých rostou jablíčka, a v dálce slyšíš skákat kachny do rybníka. Popřemýšlej, jak bys chtěl strávit dnešní den na paloučku, a namaluj to vlastním tělem. V průběhu práce můžeš od papíru odstoupit kousek dál a zhodnotit, zda se příběh (scéna) vyvíjí tak, jak sis představoval.

Komentář ke společné výtvarné práci:

- Filip vytvořil strom s jablky, na který se červíkovi podařilo vyšplhat, protože už měl velký hlad.

- Viky a Adam přidali květiny, čímž chtěli naznačit, že se červík nejprve rozhlížel na louce a přemýšlel kam se vydá.

- Emma vytvořila strom plný třešní, protože mu prý jablíčka nestačila a chtěl si dát ještě něco k jídlu.

- Kyrylo znázornil červíka plavajícího v rybníce, když se chtěl skamarádit s kachnami.

- Elenka vytvořila jehličnatý strom, na který vylezl jako první, když se chtěl rozhlédnout, co bude mít dneska k obědu.

Projevy tvořivosti: zobrazení humorných situací, originální řešení výtvarného úkolu, společná malba, zobrazení představ, vymýšlení pokračování příběhu o červíkovi, experiment s otisky prstů a dlaní, personifikace zvířete, zobrazení postavy v pohybu, zasazení postavy do prostředí, kompoziční řešení společné výtvarné práce.

Metody: motivace pohádkou o červíkovi Marečkovi, humorný námět, vcítění se do postavy z pohádky, netradiční technika (prstová malba, otisky dlaní), změna perspektivy, haptický kontakt s materiálem, spolupráce, komunikace s vrstevníky, reflektivní dialog.

 

Japonská technika Suminagashi

(autorka Zuzana Vetráková)

Reflexe výtvarného úkolu: „V tomto úkolu se děti setkávají s novou výtvarnou technikou Suminagashi, která je sama o sobě velmi tvořivá. Jedná se o prastarou japonskou techniku dekorování papíru pomocí tuše a vody. Děti nebyly svázány žádnou přesnou předlohou ani přesným postupem. Samy tvořily, jak chtěly a jak je zrovna napadalo. Setkaly se zde i s náhodou – voda si s barvami pohrála a děti to nemohly zcela ovlivnit. Myslím si, že i to je aspekt, který rozvíjí představivost – nemít vždy vše pod absolutní kontrolou. Děti zároveň mohly sledovat odlišnosti odstínů barvy ve vodě a po následném otisknutí na papír. Také bych chtěla zmínit diskuzi po aktivitě, kde jsme se společně ponořili do obrázků a hledali v nich nějakou podobnost s něčím, co známe, nebo nově fantazírovat. Využila jsem tak metodu situační i diskusní.“

 

Projevy tvořivosti: využití náhody ve výtvarné tvorby, barevné experimenty, práce v cyklech a zkoušení různých variant řešení, tvorba různých barevných kompozic.

Metody: setkání s jinou kulturou, výtvarná technika Suminagashi, pozorování, zapojení náhody do výtvarné tvorby, výtvarná explorace, opakování experimentu a vytváření barevných variací, imaginace, dialog.

 

Ptáčkové na krmítku

(autorka Ivana Pěkná)

Zadání výtvarného úkolu: Vytvoř ptáčka z papíru a umísti ho do společného krmítka. Představ si, jak by tvůj ptáček mohl vypadat. Nejdříve ho nakresli tužkou a pastelkami. Vybavuj si části jeho těla. Peříčka mu můžeš dotvořit z útržků papíru nebo jiných materiálů, ze kterých si můžeš vybírat.

  

Projevy tvořivosti: autentický výtvarný projev, kresba s prvky koláže, společná objektová tvorba.

Metody: svoboda při výtvarné tvorbě, možnost výběru materiálů, kooperace, materiálové experimenty, zohlednění vývojových specifik dětského výtvarného projevu.

 

Kdo se zabydlel ve staré botě?

(autorka Kateřina Šimková)

Zadání výtvarného úkolu: Děti, představte si, co by mohlo vylézt z té staré ošklivé boty, kterou zvířátka našla v rybníce. Pomocí cákanců barev a vlastního dechu vytvoř obrázek, a pak ho pojmenuj. Namáčej si štětec do jednotlivých barev, můžeš je i míchat, pocákej barvami papír a snaž se je následně rozfoukat. Pokud ti to nepůjde, vezmi si papír do ruky a různě ho nakláněj. Až budeš s výsledkem spokojený, polož si ho před sebe, jak ti to přijde nejlepší, a můžeš černou fixou dokreslit tvora, kterého ti skvrna připomene. Následně mu vymysli jméno.

  

Projevy tvořivosti: domýšlení příběhu, tvorba fantazijní postavy, experimentování s barvami, citlivost k detailům, kresby dle představy, využití náhody ve výtvarné tvorbě.

Metody: práce s textem (pohádka o staré botě), neobvyklý humorný námět, experiment s barevnou skvrnou, zapojení náhody do výtvarné tvorby, nabídka různých možností výtvarného experimentování (rozfoukávání, cákání, naklápění papíru), pozorování barevných proměn, rozvíjení asociací a výtvarná imaginace (projekce obrazu do náhodně vzniklé skvrny), dokreslování tvaru podle představ.

 

Krunýř želvy

(autorka: Denisa Eichlerová)

Zadání výtvarného úkolu: Pokuste se najít krunýře želv všude kolem nás. Naprosto cokoli nám může tyto vzory, které jsme společně objevili, připomínat. Vezměte si papír a pastelku. Papír položte na kterýkoli povrch jen budete chtít a teď můžeme začít tvořit. Pastelku trochu položíme a postupným barvením papíru nám vznikne vzor.

Inspirovala jsem se výtvarnou technikou frotáže, konkrétně Maxem Ernstem, jenž tuto techniku objevil. Propojila jsem to s námětem „krunýř želvy,“ protože jsem dětem přinesla želvu, kterou jsme společně pozorovali. Chtěla jsem, aby se děti pozorněji zaměřily na vzory na krunýři, jelikož na první pohled vypadá dosti nezajímavě a nudně, ale po chvíli pozorování nás zaujaly různorodé ornamenty.

   

Projevy tvořivosti: spojování frotáže s obraznou představou, citlivost k detailu, objevování struktur, vytváření variací kompozic, zkoumání grafické stopy.

Metody: neobvyklý humorný námět, ozvláštnění výuky – setkání s želvou, grafický experiment, pozorování, výtvarné vnímání, zkoumání struktur a povrchů, výtvarná explorace v prostoru, práce v terénu, vytváření sbírky grafických kompozic, porovnávání variací řešení, výtvarná imaginace (projekce obrazu do grafické struktury), frotáž.

 

Barevný experiment

(autorka: Petra Schöppelová)

Zadání: Podívej se ven, jak jaro čaruje. Zkus také znázornit své jarní barevné čarování do mléka. Pozoruj barvy v mléce. Co ti připomínají? Jak se proměňují? Co se stane, když kápnu barvy do mléka?

Inspirační východisko: Původně jsem na tuto seminární práci měla připravený jiný výtvarný úkol, ale na vycházce s dětmi se vyskytla lepší příležitost. Děti se sami začaly zajímat o olejovou skvrnu na silnici, ve které začaly spontánně objevovat barevné proměny. Nečekala jsem, že děti tento experiment takto zaujme. Proto jsem vybrala výtvarnou činnost se zapouštěním barev do mléka. Zadání bylo jednoduše podáno a lpěla jsem hlavně na samostatnosti a kreativitě.

  

Projevy tvořivosti: barevný experiment, citlivost k detailu, pozorování barevných proměn, asociace, zaměření na proces, vytváření variací kompozic.

Metody: využití výtvarné zkušenosti učiněné na procházce (setkání s olejovou louží), výtvarné vnímání, soustředěné pozorování, výtvarný experiment, procesuální výtvarná tvorba, odpoutání se od fixace na výsledek (pomíjivost výtvarné techniky), fotografický záznam výtvarného procesu, reflexe pomíjivosti náhodné barevné kompozice.

 

Jarní mýtina

(autorka: Tereza Šefránková)

Představ si, jak na jaře vyrůstá květina. Nejprve si zacvič, předveď svým tělem, jak květina roste. Potom vytvoř s kamarády jarní mýtinu. Popřemýšlej, jak ji namalovat, aniž bys použil štětce.

První den budeme pracovat pouze s odstíny zelené a žluté tempery. Můžeš použít různé připravené pomůcky – provázky, kuličky, špachtle, špejle. Zkoušej je namáčet do barvy, otiskovat je, malovat s nimi. Pozoruj, jak se papír zazelená jako jarní louka.

Druhý den naše mýtina rozkvete. Vytvoř na zelený podklad květy pomocí otiskování barev prsty. Pozoruj, jaké tvary tvůj otisk zanechá. Zkoušej namáčet prsty do různých barev a pozoruj, jak se míchají. Vymysli, jak prsty nejlépe otisknout, aby se zdálo, že se v trávě objevily opravdové květiny.

Nakonec nakresli, kdo by mohl na mýtince bydlet.

  

  

Projevy tvořivosti: experimentování s barvami, využití náhody ve výtvarné tvorbě, propojování malby s představou, nekonvenční užití předmětů denní potřeby, variace otisků, zkoušení různých variant řešení, společná malba, kresba dle představy.

Metody: akční malba, experiment s barevnou skvrnou, zapojení náhody do výtvarné tvorby, nabídka různých možností výtvarného experimentování (otiskování, roztírání barvy, vytváření struktur, body-art), neobvyklé výtvarné pomůcky, práce na velký formát, pozorování barevných proměn, vyjádření děje pohybem těla (jak roste květina), kresba dle představy, spolupráce, dialog.

 

HUDEBNÍ ČINNOSTI

 

Zhudebnění počasí

(autorka: Lucie Hrebenárová)

Motivace: S dětmi jsme probírali počasí. Říkali jsme si, že se počasí a jeho znaky mění s průběhem roku a ročního období, co nosíme za oblečení, když je zima nebo teplo, kam jezdíme, co slavíme atd. Popisovali jsme si různé situace a počasí na obrázcích. Následně jsem položila otázku, zda by si děti nechtěly zkusit různá počasí i zhudebnit pomocí našich nástrojů.

Realizace: Dětem jsem přinesla všechny hudební nástroje, které máme k dispozici (vajíčka, tamburínu, triangl, bubínky) a ony si mohly vybrat, který hudební nástroj chtějí používat. Posadili jsme se do kroužku na koberec a naše aktivita mohla začít. Nejdříve jsme zkusili pár pokusů s mou dopomocí pro lepší pochopení zadání (říkala jsem jim a ptala se, jak by to vypadalo při bouřce, jak rychle by na nástroj hrály). Poté už jsem jen říkala, co zrovna mají znázornit za počasí a poslouchala (představte si, že je krásný slunečný den, žádný mráček na nebi, žádný vítr…).

Po skončení této činnosti jsem chtěla, aby děti měly větší prostor pro improvizaci a kreativitu. Pustila jsem jim proto pár připravených melodií a nechala je, aby zhudebnily, jaké pocity v nich melodie vyvolává. Než jsem pustila další, vždy jsme si o poslechnuté melodii popovídali, aby všichni slyšeli i názory ostatních.

Projevy tvořivosti: rozvoj hudebnosti, improvizace, kreativního a tvořivého myšlení, imaginace.

Metody: samostatný výběr hudebních nástrojů, experiment, improvizace, dialog, asociace.

 

Komu zazpíval skřivánek

(autorka: Veronika Krejčová)

Zadání: Teď jsme si přečetli příběh o naší Plzeňské věži. Zahrajeme si na zvukaře a náš příběh si vylepšíme.

1. Rozběhněte se po třídě a zkuste najít a přinést nějaké předměty, které můžou hrát anebo vydávat nějaké zvuky. Pro inspiraci tady máme připravené Orffovy nástroje, příbory, zvoneček, papír atd...
2. Zkuste vymyslet, který z přinesených předmětů (nástrojů) by mohl hrát skřivánka, myslivce, kováře, hospodské povaleče, ducha, dceru hostinského atd. a které nástroje by se nám do jednotlivých částí příběhu hodily na dotvoření atmosféry.
3. Znovu převyprávějte příběh a ozvláštněte ho hrou na hudební nástroje (alespoň některé situace, jako například, objevení ducha, cinkání půllitrů v hospodě, svatba, práce kováře atd.).

Projevy tvořivosti: improvizace, imaginace, hudební experiment, dotvoření příběhu.

Metody: samostatný výběr hudebních nástrojů, experiment, improvizace, dialog, hudební ozvláštnění příběhu.

 

Malba hudebními nástroji

(autorka: Marie Dominika Schimmelová)

Inspirací k zadanému úkolu mi byly zajímavé kresby z cyklu Skoro nic není úplně od umělců Davida Böhma a Jiřího Franty. Tento cyklus je založen na kresbě pomocí všemožných předmětů. Kresby vykonávali lidé z různých profesí či samostatné předměty, na nichž bylo připevněno kresebné náčiní. Konkrétně jsem se nechala inspirovat performance kresbou pod názvem J. S. Bach – Suita G dur, menuet I, II. Tato kresba vznikla pomocí hry na violoncello. Violoncellistce na smyčec byl připevněn kreslící nástroj a před ní postaven stojan s plátnem. Hrou smyčcem na violoncello pak vznikala kresebná stopa na plátně.

Motivace: S dětmi se budeme bavit o hudebních nástrojích, k čemu se používají, jaké znají, zda na nějaký hudební nástroj hrají nebo by chtěly hrát. Můžeme diskutovat také o tom, který zvuk nástroje máme rádi, jestli nám jsou zvuky příjemné a jakou emoci v nás vzbuzují. Některé hudební nástroje si ukážeme a zkusíme si na ně zahrát. Ty, co nebudeme mít k dispozici si ukážeme alespoň na obrázcích. Povíme si, že s hudebními nástroji se kromě hraní dají vytvářet i experimenty. Ukážeme si videoukázku projektu Skoro nic není úplně od Davida Böhma a Jiřího Franty a fotografie ze stejného cyklu, kde vznikla kresba pomocí hry na violoncello.

Zadání úkolu dětem: „Děti, věděly jste, že pomocí hudebního nástroje může vzniknout i obraz? Chcete si to vyzkoušet? Každý si vyberete hudební nástroj a barvy, se kterými budete chtít pracovat. Nástroj si obalíme folií, abychom ho nezašpinili. Rozmícháme si barvy a naneseme je na nástroj. Nechám na vás, jakou velikost papíru si zvolíte. Papír si dejte před sebe. Zahrajte jakoukoliv melodii na nástroj a nechte barvy cákat na papír a sledujte, jakou stopu po sobě tóny zanechávají.“

   

Projevy tvořivosti: hudební experiment, objevování hudebního nástroje, akční malba.

Metody: inspirace současným výtvarným uměním, akční tvorba, netradiční využití hudebního nástroje.

 

Plzeňské zvony

(autorka: Bára Mrkosová)

Motivace: Motivací byla pověst o Plzeňské věži, na které se zvony nachází. Děti jsem seznámila s příběhem i se zvony. Poté jsem v centrech aktivit připravila i tento úkol s nahrávkami zvonů. Děti měly za úkol zakreslovat to, co slyší. Poté si ony samy mohly na zvonečky zahrát.

Realizace: Tuto aktivitu jsem s dětmi dělala v centru aktivit „Hudba“ a vždy u toho byly děti dvě. Nejprve jsem dětem vysvětlila, proč mají před sebou papír a pastely a co s nimi budou dělat. Poté jsem jim postupně pouštěla nahrávky zvuků zvonů. Při poslechu děti zaznamenávaly to, co slyší. Po dokreslení jsem před děti postavila zvonečky, na které si děti poté samy zahrály. Já jim to nahrála a veškerá videa jsem následně sestřihala do jednoho. Tento záznam jsme si na konci tematického bloku společně pustili.

 

Projevy tvořivosti: experiment se zvuky, citlivost sluchového vnímání, zobrazení představ a asociací, malířské a kresebné experimenty.

Metody: poslech nahrávek zvonů, dialog, kresba a malba podle zvuku, propojování více smyslů.

 

 

Rytmus srdce – já a moje tělo

(autorka: Natálie Přádová)

Motivace: Motivací bylo povídání o lidském těle a zkoumání bití srdce – experimenty a čtení zajímavostí z knihy. Zkoumání bití srdce vyšlo přímo od dětí, což pro ně bylo největší motivací.

Realizace: Děti měly za úkol nejprve pomocí hudebních nástrojů či pouhým tleskáním nebo dupáním znázornit tlukot srdce. Následně bušení srdce a srdce samotné měly přenést na papír. Po celou dobu práce poslouchaly nahrávku bušícího srdce. Měly k dispozici temperové barvy a vše malovaly prsty či obtiskovaly ruce.

Zhodnocení: Myslím si, že děti dělaly takovouto aktivitu úplně poprvé. Znázornění tlukotu srdce pomocí nástrojů děti velmi bavilo a sami si určovaly tempo – pomalu, když jsme v klidu/rychle, když doběhneme. Tuto aktivitu chtěly několikrát opakovat. Nejvíce je bavila práce s malými bubínky. Co se týče aktivity, kde měly přenést to, co slyší, na papír, tak byly nadšené. Po celou dobu krásně pracovaly a využily jak své fantazie, tak i toho, co se o srdci naučily. Při práci jsem jim nechala volnou ruku, do ničeho jsem nezasahovala a vznikly z toho úžasné práce.

Projevy tvořivosti: experiment se zvuky, zcitlivění sluchového vnímání, zobrazení představ a asociací, malířské a kresebné experimenty, práce s rytmem, zvýšení koncentrace, reflexe tělesných procesů.

Metody: poslech nahrávek zvuků srdce, práce s rytmem, dialog, kresba a malba podle zvuku, propojování více smyslů.